Poslední lednový den se stala nově zrekonstruovaná aula školy svědkem historicky prvního zimního studentského bálu. Podívejme se na tuto událost netradičním pohledem, totiž očima otce jedné z organizátorek bálu pana Fránka:

"Dělat dozor na studentské akci je nepochybně jedna z činností, které nedávají klidně se vyspat mnoha pedagogům. Ano, chci se podělit o svůj zážitek z jedné ze studentských akcí Gymnázia Kroměříž.

Na počátku byla . . . dotace. Z dotace byla financována oprava prostor školní auly. Prostor, které se nezměněny vepsaly do historie asi deseti generací gymnazistů od doby mého vlastního nástupu do tohoto „ústavu“ za dávných let mého života studentského. Aula, která si opravu skutečně zasloužila. A oprava se podařila. A podařila se tak pěkně (ostatně, která škola má takovou!), že inspirovala i studentky a inspirovala je krásně. Přišly za ředitelem školy s myšlenkou, která byla originální v českých poměrech a odvážná v časových souvislostech. Myšlenkou, aby se u příležitosti znovuotevření auly zavedla tradice známá spíše ze zahraničních romantických filmů – tradice studentských plesů. A v čem to bylo odvážné?  Do data znovuotevření zbývalo jen asi 30 dnů. A začal nenápadný maraton. Výzdoba, občerstvení, program, kapela, studenti, dress code, lístky, ozvučení, příprava a úklid, jednání s ředitelem školy,...  A všechno za třicet dnů. A to všechno v době finišování známek na pololetí. A tady se ukázalo, že studenti kroměřížského gymnázia jsou jedni z nejschopnějších ve městě. Můžu to říct, protože za svůj život jsem takových akcí organizoval desítky a rozsah jejich práce tak skutečně dovedu posoudit. Výsledkem byla nádherně vyzdobená aula a vstup do školy, občerstvení pro dvě stě studentů (dvakrát tolik, než jich bylo) – u nás se smažily řízečky – ještě půl roku to bude moje noční můra, předpůlnoční překvapení, volba krále a královny ročníku, živá hudba – kapela vznikla speciálně za tímto účelem a věřte mi, hráli skvěle, studenti, kteří přišli v šatech a oblecích, . . . a dozor, který to měl bez jakýchkoli problémů. Akce, kterou pořadatelky zvládly s takovou kvalitou a studenti přijali s takovou sebekázní (fuj, to je slovo), že bych tomu do té doby asi ani nevěřil. A přece je to tak. A já doufám, že tuto pochodeň bude mít kdo příští rok převzít a skutečně tedy nešlo o akci, ale o vznik nové, krásné tradice. Studentský ples, něco, co jsem znal jen z filmů. Po letošním roce můžu říct, že jsem to sám zažil. A jsem rád. A která jiná škola se něčím takovým může pochlubit. Gymnázium Kroměříž ano. Následovat bude ples pro rodiče. Už ne na půdě školy, ta patří studentům. Je to správně rozděleno. Chvála týmu slečen, dívek, studentek, které sen změnily ve skutečnost. Ať jim to celý život vydrží jako krédo."