Když nemůžeš za umělci, pozvi si umělce domů.

„Vidíme se? Jede to? Tak ahoj děcka, já jsem Pavlína, klidně mi tykejte,“ představila se nám zpěvačka pražského divadla Broadway a sbormistryně Pavlína Váchová. Pro většinu z nás je, věřím, hodně nepředstavitelné tykat si s „hvězdou z Prahy“. Toto nebyl ten případ. Pavlína nás díky své autentičnosti, přístupu k životu a humoru, který by mohla dle mého rozdávat, dostala do takového duševního klidu, že jsme si připadali jako s kamarádkou, byť o několik let starší, na virtuální kávě. A v tomto duchu se také nesla naše debata, jejímuž průběhu by mohl závidět nejeden režisér besedující s diváky na konci filmu v kinosále.

Kdo se hodně ptá, hodně se dozví – to platilo i v tomto případě. Nejen, že jsme se dozvěděli o, řečeno bulvárně, zákulisí soutěže X Factor, které se v roce 2008 účastnila, ale zabrousili jsme i do témat vlastní důstojnosti a svědomí. A jelikož mnoho z nás seminaristů je i členy školního sboru, dostali jsme i rady ohledně zpěvu, jak hlas posílit a jak jej udržovat.

Myslím, že mluvím za všechny na debatě přítomné, když poděkuji Pavlíně Váchové za přínosnou a inspirativní debatu a paní profesorce Motalové za její zprostředkování. A za sebe se už těším, až si budu moci zajít do Broadwaye na nějaký muzikál.

Oldřich Wolf

O životě a divadle

Dne 12.1.2021 k nám na pozvání paní učitelky Mgr. Šárky Motalové do hodiny estetického semináře zavítal host; paní Pavlína Ďuriačová.

Pavlína Ďuriačová momentálně působí jako zpěvačka v pražském divadle Broadway, sbormistryně dvou sborů a učitelka zpěvu a klavíru na ZUŠ. Má vystudovanou hru na klavír na konzervatoři v Českých Budějovicích, byť je její láskou populární zpěv. V roce 2008 se také zapojila do soutěže X-Factor Czech Republic, kde skončila na 9. místě. Jak je vidno, její portfolio je velmi působivé.

Přednáška se celou dobu nesla ve velmi veselém duchu. Již po první minutě online hovoru byl cítit život, štěstí, energie a motivace se sebou něco dělat. Paní Ďuriačová přímo oplývá přímo nakažlivým optimismem, který se zvlášť v dnešní době a momentálně panující situaci jen tak nevidí.

Prvních čtvrtinu odpoledne jsme si povídali o obecných věcech, jako třeba studium na konzervatoři a začátek působení na prknech Broadwaye. Poté jsme se přesunuli ke zkušenostem, pocitům a zážitkům ze soutěže X-Factor. Nakonec nám paní Ďuriačová pověděla o některých veselých i méně veselých událostech, které se jí během její kariéry a života staly. Celou dobu zněl přes mikrofony smích. Odpoledne bylo velice interaktivní a padlo mnoho otázek i z řad našeho studentstva.

Cením životních zkušeností a poznatků, o kterých nám bylo vyprávěno. Jako introvertovi mě velice uklidnilo slyšet, že je tréma absolutně normální i u lidí, kteří s vystupováním před lidmi či s komunikací s ostatními nemají nějaké větší problémy. Dalo mi to úplně novou perspektivu a nyní trému spíše vítám, než abych se jí obával. Jsem vděčný i za tipy a triky pro zlepšení pěvecké techniky, které mi jako až lehce fanatickému sboristovi rozsvítily pár žároviček v hlavě. Nejvíce mi ale k srdci přirostla věta „Kam život zavře dveře, tam otevře okno,“ která byla vyslovena právě v části, kdy jsme se bavili o soutěži X-Factor. Myslím si, že to mně i všem mým přítomným vrstevníkům pomohlo dívat se na situace, které se staly, které se dějí a které se budou dít v pozitivnějším světle.

Moc si vážím ochoty paní Ďuriačové si na nás udělat čas a sdělit nám její zkušenosti z oblasti profesionální i lidské a děkuji naší paní učitelce, že nám celé setkání zorganizovala.

Jan Šaler